Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Kraj a poštovní známky
Krajem porcelánu
Archeologie
Kraj v bájích a pověstech
Porcelánka v Loučkách 

Dne 15. června 1907 dal obecní úřad v Loučkách (Grünlas) Benjaminu Franklinu Huntovi, zástupci firmy "Benjamin F. Hunt and Sons, Boston", písemný souhlas k postavení porcelánky na místě staré Radherovy parní cihelny. Benjamin Franklin Hunt založil společnost s ručením omezeným "Egerländer Porzellanfabrik Elbogen, G.m.b.H.".

Porcelán z Louček

Výroba porcelánu na Karlovarsku a Sokolovsku má dlouholetou tradici, neboť tato oblast severozápadních Čech je bohatá na naleziště kaolínu, jílu i ostatních surovin potřebných k výrobě porcelánu. Měla také dostatek dřeva z rozsáhlých lesů Krušných hor a Slavkovského lesa. Výhodná poloha továrny umožňovala nejenom získání levných surovin k výrobě, ale nacházela se i v blízkosti železniční tratě Loket - Nové Sedlo, což umožnilo po zavedení vlečky exportovat zakázky do celého světa.

Jakkoliv se tato porcelánka řadí mezi nejmladší porcelánky Sokolovska a Karlovarska, svou produkcí, velmi tenkým bílým střepem, se brzy zařadila na významné místo.

porcelán z Louček

Jednateli společnosti se stali Benjamin Franklin Hunt a Eleonora Hunt, majitelé malírny a palírny porcelánu v Lokti. Firma "Benjamin F. Hunt and Sons" se již dříve prosadila u firmy Austria v Lokti, neboť B. F: Hunt již v roce 1896 uzavřel s tehdejším majitelem Carlem Speckem smlouvu týkající se používání některých částí loketské továrny. Firma začala s pracemi na výstavbě továrny někdy kolem let 1904 - 1905. Ještě před dokončením stavby však došlo k úpadku firmy po zhroucení její americké banky. Práce na nové budově továrny byly zastaveny a továrna vyřazena z provozu.

Vyrobený bílý porcelán převzala v roce 1908 fa "Ludwig Engel a. Sohn", která vlastnila porcelánku v Doubí u K.Varu a tento porcelán v Loučkách dekorovala. Továrna pak byla opět nevyužita. Proto 8. prosince 1909 prokurista firmy "Egerländer Porzellanfabrik, GmbH" JUDr. Julius Heller uzavírá kupní smlouvu o prodeji rozestavěné budovy továrny na porcelán i s přilehlými pozemky s Rudolfem Dieterlem, ředitelem Siemensovy sklárny v Novém Sedle a Rudolfem Kämpfem z Grünlasu, továrníkem - nájemcem porcelánky v Jalovém Dvoře.

Porcelán Loučky21. července 1910 dostali oba společníci Lučkách z roku 1912 koncesi k výrobě porcelánu a 25. září 1911 uzavřeli společenskou smlouvu, na jejímž základě byla firma v obchodním rejstříku zapsána pod názvem "Porzellanfabrik Rudolf Kämpf GmbH, Grünlas". V prosinci téhož roku byla továrna v Loučkách nově zapsána jako firma s názvem "Rudolf Kämpf GmbH, Fabrikation und Vertrieb von Porzellanwaren und der dazu gehörigen Nebenprodukte, in Grünlas" (Rudolf Kämpf, výroba a prodej porcelánového a doplňkového zboží, v Loučkách). Tovární značkou se stala korunka, pod kterou jsou písmena RGK - Rudolf Grünlas Kämpf.

Tehdejší technologie výroby porcelánu měla od dnešní technologie velmi daleko. Suroviny se dovážely koňskými povozy a od železničních vagón vozíky po kolejové dráze. Továrna se zabývala výrobou hrnečků, ale po zdokonalení výrobního postupu vyráběla kompletní silnostěnné i tenkostěnné jídelní a kávové soupravy. Rudolf Kämpf byl zkušeným odborníkem, pod jehož vedením začala firma vzkvétat. Zemřel 19. března 1918 a jeho podíl (třetina kmenového jmění) byl rozdělen na vdovu J. Kämpfovou, dceru Antonii Kümmelmannovou, provdanou za ředitele porcelánky v bavorském Selbu, a na syna Hanse Kämpfa. Ten po smrti otce převzal vedoucí místo ve firmě.