Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Kraj a poštovní známky
Krajem porcelánu
Archeologie
Kraj v bájích a pověstech
Tvrziště v Jeřeni 

Lokalita není volně přístupná, je v soukromých rukou a slouží jako výběh pro koně. Přesto lze lokalitu shlédnout alespoň z odstupu přes zbytky vodního příkopu, nejlépe z východní a severní strany. K lokalitě se lze pohodlně dopravit po komunikaci, která prochází jeřeňskou návsí.

Na základě historických pramenů lze existenci zdejšího panského sídla klást již do 2. poloviny 13. století.
Roku 1282 se jako svědek objevuje v listinném materiálu Cunradus miles de Yeres. To, že spojuje titul rytíře s Jeření, by mělo být dostatečným dokladem zdejšího sídlení. Posledním, kdo se psal také rytíř de Gerznie, byl roku 1407 Beneš z Rýzmburka.

Samostatné přestalo být zboží někdy před rokem 1585, kdy Jan Valdemar z Lobkovic prodal tvrz, dvůr a ves Kryštofovi ze Štampachu k jeho valečskému panství.
Dnes z původní tvrze zbývá výrazný terénní útvar uprostřed vsi, který se skládá z centrálního kruhového pahorku o průměru cca 27 metrů a příkopu, jenž ho obklopuje. Na severovýchodě je příkop dodnes zalit bahnitou vodou. Do masy centrálního pahorku jsou na severozápadě a severu zapuštěny tři polozřícené sklepy.

Archeologicky byl v roce 1997 Karlovarským muzeem (Jiří Klsák) zkoumán centrální pahorek. Ku zjištění stop po staré zástavbě byla zvolena křížová sonda, která měla pomyslný střed totožný se středem celého pahorku. Jednotlivá ramena sondy, dlouhá 830 cm a široká 140 cm, pokryla tak jádro celého tvrziště. V jižním rameni sondy byly zachyceny základy kamenného zdiva, spojovaného bílou jílovitou hlínou, s jasnou zřetelnou vnější i vnitřní lící s náznakem dalšího vnitřního členění prostoru. V západním rameni bylo pak nalezeno pokračování tohoto zdiva a vně objekt destrukce ještě zdiva dalšího. Ve všech ramenech byly zřetelné stopy požáru v podobě propálené červené hlíny.
Z celkové nálezové situace vyplynulo, že archeologický výzkum postihl základ zdiva kamenného objektu, nejspíše čtvercového půdorysu, v odhadovaných rozměrech 1000 x 1000 cm o mocnosti zdiva nejméně 280 cm. Při předpokladu tvrze s obytnou věží se nejspíše jedná o kamenný dvojpodlažní nebo třípodlažní objekt, umístěný v jihozápadním sektoru tvrziště. Západně od něj mohl na ploše stát ještě další neznámý kamenný objekt.
Velmi výrazné stopy po požáru dále signalizují, že zde hořely i četné dřevěné prvky. S velkou pravděpodobností dřevěné objekty, jež byly součástí tvrze na zbývající ploše. Je rovněž zřejmé, že zhoubný požár byl tečkou za fyzickou existencí tvrze. Následovala pouze fáze samovolného rozpadu kamenného objektu, příležitostně s využitím rozpadajícího se zdiva k novým stavebním aktivitám.

Podle nalezeného archeologického materiálu byla tvrz obývána rámcově ve 13. až 16. století. Mladší nálezy byly již velmi sporadické.