Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Kraj a poštovní známky
Krajem porcelánu
Archeologie
Kraj v bájích a pověstech
Tvrziště v Dalovicích 

Lokalita je volně přístupná. Dojdete k ní cestou vedoucí z dalovického parku od Körnerova dubu kolem školního statku zdejší zemědělské školy, nebo silničkou od Obecního úřadu Příční ulicí kolem hospody do kopce ke statku.

TvrzištěPřítomnost prvních zemědělců z mladší doby kamenné (z neolitu) máme v Dalovicích doloženu prostřednictvím kultury s lineární keramikou. Jde o nález souboru keramiky zdobené volutami a broušeného kopytového klínku. Byl získán při výkopech Viktora Karella v letech 1938 a 1941 na zdejším středověkém tvrzišti, podle interpretace autora v násypových vrstvách. Přestože tyto nálezy byly získány z druhotné polohy, jednoznačně dokládají existenci neolitického sídliště z vyspělejšího období této první zemědělské kultury na území karlovarského regionu.
Revizní výzkum, který na lokalitě provedlo v roce 2001 Karlovarské muzeum (Jiří Klsák), překvapivě doložil přítomnost další pravěké kultury (knovízská kultura doby bronzové).

TvrzištěTvrziště v Dalovicích patřilo k lokalitám, na nichž se před 2. světovou válkou pokoušel řešit problematiku německé kolonizace německý archeolog Viktor Karell (rok 1938). Jak v případě Dalovic, tak již předtím v Přemilovicích byl při vykopávkách nalezen. velmi starý typ obytné věže, tak typický pro Chebsko a sousední oblasti Bavorska, Durynska a Vogtlandu. Datovatelný je rozhodně již pro 12. století na Chebsku, na Loketsku snad o něco později.
Na českých hradech vznikají obytné věže až v polovině 13. století a později, což svědčí v našem případě o importované architektuře ministeriální. Navíc nejsou obytné věže na českých hradech jediným, ani hlavním obytným objektem, což je naopak na Chebsku a Loketsku pravidlem. Zde jsou věže s největší pravděpodobností typickým opevněným sídlem ministeriálů z doby kolonizace úzce navazujícím na zemědělské zázemí.

Je zajímavé, že vznik dalovické tvrze klademe podle archeologických nálezů nejpozději do 13. století, ale písemné prameny k dějinám Dalovic jsou mnohem mladší, všeobecně se uvádí datum první zmínky k roku 1502, nověji možná 1457 a 1462 (jistý Arkl Tüzel de Stalticz).

Tvrziště v Dalovicích se nachází uprostřed obce ve strategicky výhodné poloze na výrazné terase, která byla ještě zvýšena navezením písčité hlíny, takže před výzkumem se tyčil pahorek až 5 metrů nad okolní krajinu. Kolem pahorku vedla na severní a východní straně cesta. Vlastní tvrziště okrouhlého půdorysu mělo horní plošinu o průměru asi 11 metrů, původně zcela zarostlou stromy a křovím. Jeho opevnění tvořil kromě velkého výškového rozdílu rovněž suchý příkop s valem, dochovaný ve zbytcích ještě nedávno na jeho severní straně. Obytná věž, která tu byla nalezena, je vnějšími rozměry nepravidelný čtverec 700 x 670 cm. Síla kamenných zdí činí v průměru 140 cm, vnitřní rozměry pak 420 x 390 cm. Vstup ležel na východě a do prostoru se sestupovalo několika kamennými schody.
Zdivo bylo stavěno, stejně jako v Přemilovicích, na vápennou maltu, která obsahovala také karlovarský vřídlovec. Podle nalezené keramiky byla existence této tvrze potvrzena od 13. do 16. století.
Snad ještě začátkem čtyřicátých let 20. století byla vykopaná obytná věž opět zahrnuta zeminou a na dlouhá desetiletí, během nichž se romantické místo se třemi starými duby proměnilo v ostudné smetiště, zapomenuta. Teprve v roce 2001 po provedení revizního výzkumu byla kamenná obytná věž opět vyzvednuta ze zapomnění a péčí dalovické obce byly na poškozené ruině provedeny opětovně konzervační práce.