Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Kraj a poštovní známky
Krajem porcelánu
Archeologie
Kraj v bájích a pověstech
Sídliště a pohřebiště v Žírovicích 

Lokalita je volně přístupná, avšak poněkud skrytá v lesíku u Žírovic. Nedaleké Františkovy Lázně jsou odsud na dohled, necelé 2 km. Téměř k lokalitě vás pak přivede zelená turistická značka, která je vedena po úzké komunikaci mezi dvěma zdejšími rybníky. Lokalita se nachází asi 700 metrů severovýchodně od Žírovic nad Mlýnským rybníkem.

První nedochované nálezy údajně pocházejí již z roku 1880, později bylo pohřebiště částečně zničeno těžbou písku. K vlastnímu výzkumu lokality došlo až po roce 1929, kdy lázeňský host z Prahy našel v prostoru pískovny v hloubce 50 cm první keramickou nádobu a nález ohlásil tehdejšímu řediteli františkolázeňského muzea Aloisu Johnovi. Krátce na to byl zahájen výzkum pohřebiště pod vedením Antona Gnirse z Lokte. Na něj navázal amatérský výzkum středoškolského učitele Josefa Gustava Hierscheho v letech 1930-1944 a výzkum Archeologického ústavu Praha v letech 1957-1958 vedený Evženem Pleslem. Na obdélníkové ploše 45 x 37 metrů byly objeveny zbytky dvou hlavních kruhových mohyl a řada dalších menších popelnicových hrobů se zbytky kamenného obložení.

Po pozdějších výzkumech jich bylo zakresleno celkem padesát. Východní mohyla o průměru 5,3 metru má elipsovité obložení ze žulových kamenů a v jejím středu je vlastní hrob v obdélníkové kamenné obrubě orientované v ose východ – západ. Její délka je 2 metry, šířka 1,5 metru. Nad hrobem byla navršena mohyla, která se bohužel nezachovala. Předpokládá se, že byla od severní strany prokopána a vyloupena, protože v ní byl nalezen pouze pazourek, několik střepů hliněných nádob a zlomky bronzu. Jednalo se jistě o hrob významné osoby s daleko větší výbavou. Západním směrem od hlavního hrobu je další kamenný věnec. Také na ostatní ploše pohřebiště je rozmístěno množství kamenů, dnes však již není možné určit, jestli se jedná o části kamenných věnců, nebo obložení.

S největší pravděpodobností jsou to řadové chudší ploché hroby. Pohřebiště bylo v minulosti poškozeno klučením pařezů a těžbou písku v pískovně, která zasahovala až do prostoru hlavního mohylového hrobu. Z nalezené keramiky jsou zajímavé tzv. okříny, nádoby dvojkónického tvaru s kuželovitou až válcovitou svrchní částí a nalévkovitou spodní částí. Okříny provázejí popelnicová pole od konce střední doby bronzové. Objevují se ve středodunajské mohylové kultuře a klasický tvar najdeme především v lužické kultuře. Urny obsahovaly směs písku, kostí a keramiky. Byly do nich vkládány často další nádoby, nebo jejich části.

V některých nádobách na různých místech pohřebiště byly objeveny částečky žárem roztaveného bronzu, zbytek bronzového kroužku, bronzové ozdoby, náramek, část spirály a bronzová šipka. V těsné blízkosti pohřebiště bylo překvapivě nalezeno také sídliště. Rozprostíralo se východně od pohřebiště na písčitém pahorku a dosahovalo až k Mlýnskému rybníku. V těchto místech bylo nalezeno 12 ohnišť vyhloubených v zemi a zaplněných do hloubky půl metru dřevěným uhlím. Kromě ohnišť zde byly jámy hluboké asi jeden metr, zaplněné rovněž dřevěným uhlím a střepy z hliněných nádob.

Na ploše celého sídliště byly nalezeny střepy, z nichž některé měly tloušťku až 4 cm. Z dalších nálezů jsou zajímavá dna hliněných cedníků, drtící kameny z obilních drtičů, kamenná a bronzová šipka a větší množství hliněných jehlanců. Po vlastních domech zůstalo jen velice málo stop, a proto usuzujeme, že se jednalo o povrchové stavby ze dřeva, budované drážkovou konstrukcí. K sídlišti patřily odpadní jámy, zásobní jámy pro obilí, nebo velké nádoby zapuštěné do země. Soudě dle nálezových okolností se tu setkáváme s otevřeným zemědělským sídlištěm.