Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Kraj a poštovní známky
Krajem porcelánu
Archeologie
Kraj v bájích a pověstech
Hradiště v Radošově 

Lokalita je volně přístupná pohodlnou starou cestou zvolna stoupající z obce Radošov k východnímu předhradí směrem do prostoru Vojenského újezdu Hradiště. Z lokality je dodnes dokonalý přehled po okolní krajině, včetně fascinujících výhledů do údolí Ohře.

Radošovské pozdně bronzové hradiště se nalézá severovýchodně od obce Radošov na hoře Košťál (dříve také Stengelberg, nebo Rodisberg) mezi dvěma výškovými body 466 metrů n.m. Orientováno je ve směru severozápad–jihovýchod, jeho jižní a severozápadní část obtéká řeka Ohře, směrem severním je na dohled od velichovského hradiště.

Temeno hory vytváří poměrně úzkou náhorní planinu, která spadá strmými stráněmi do údolí řeky Ohře na straně jižní, západní a severní. Na straně východní, kde plocha ostrohu vyúsťuje z náhorního masivu, je hradiště odděleno příčným valem. Hradiště, které je 1100 m dlouhé, se člení na západní a východní část, které jsou mezi sebou spojeny sníženou, asi 3 metry úzkou šíjí, přičemž východní část je možno pokládat za předhradí.

Na předhradí jsou na hraně svahu pozorovatelné stopy rozpadlé obvodové hradby v podobě nevýrazné kamenné zídky. Západní část hradiště je monumentálnější a od akropole se zvolna snižuje směrem západním k ohybu řeky Ohře. Na západě se pak ostrožna výrazně zužuje a najdeme zde i skalní výchozy. Není bez zajímavosti, že starší literatura v této poloze nevylučovala středověké využití.

Boční stěny západní části hradiště jsou pokryty výraznou kamennou sutí, která svojí mohutností budí dojem kamenného moře. Kamenná suť je pozůstatkem rozpadlé pravěké hradby, jejíž podobu blíže neznáme. Můžeme však předpokládat, že její konstrukce, jak je z jiných pravěkých lokalit známo, nebyla pouze kamenná, ale bylo pro ni použito též dřevo a hlína. V místech hlavního přístupu na akropoli hradiště od východu je v prudkém stoupání kamenné pole narušeno novodobou cestou, takže je možné sledovat jeho profil.

Archeologický výzkum na lokalitě nikdy prováděn nebyl. K dispozici jsou pouze starší sběry keramického materiálu. V roce 1985 byla na lokalitě provedena sondáž v mělkém severním příkopu akropole, která přinesla nález několika desítek kusů většinou atypické zlomkové keramiky a mazanice, datovatelné do období kultury knovízské (Jaroslav Bašta, Jiří Klsák). Osídlení lidem chebské skupiny popelnicových polí je dosti husté v celé oblasti až na Kadaňsko. Tuto západní hranici, která je poměrně ostrá, vymezuje kopcovitý terén.

Stopy osídlení lidu popelnicových polí mimo vlastní oblast chebské kotliny nacházíme též v údolí Ohře směrem východním až na Karlovarsko (Drahovice). Nejvýchodnějším materiálem jsou střepy z hradiště v Radošově a Velichově. Obě hradiště jsou umístěna v území, kde Ohře vtéká do soutěsky Krušných hor a Doupovských vrchů. Strategická poloha těchto hradišť, ležících mimo vlastní sídelní oblast severozápadních Čech, by mohla nasvědčovat tomu, že uvedené objekty uzavíraly východní hranici chebské a karlovarské sídelní oblasti.

Radošovské hradiště sehrálo jistě svoji roli i v dobách pozdějších. Není náhodné, že významná zemská stezka přes Doupovské hory překračovala brodem (později mostem) řeku Ohři právě pod hradištěm. Dodnes jsou v protilehlém stoupání směrem na Ostrov zachovány četné úvozy této tzv. Královské cesty.