Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Kraj a poštovní známky
Krajem porcelánu
Archeologie
Kraj v bájích a pověstech
Hrad Boršengrýn 

Lokalita je volně přístupná od západu, od informační tabule u silnice stoupají na dvě návrší hradu pohodlné stezky. Majitelé zde stojícících chatek své pozemky nijak neuzavírají. Romantiku místa kromě zádumčivého rybníka zvyšuje ještě malebný židovský hřbitov, k němuž dojdete stezkou vedoucí kolem předhradního návrší. Zříceniny hradu zvaného Boršengrýn leží v těsné blízkosti vesnice Úbočí, asi 5 kilometrů severozápadně od Lázní Kynžvart.

Hrad se skládá ze dvou částí, a to z vlastního hradního vrchu, který stojí samostatně, a předhradí, odděleného dnes asfaltovou komunikací, kvůli které byl původně mělčí příkop ve skále prohlouben a rozšířen. Předhradí pak bylo od pokračujícího hřebene odděleno dodnes dobře zachovaným dalším příkopem a valem. Bezpečnost hradu zvyšovaly i dva rybníky pod hradním vrchem, z nichž se dodnes zachoval pouze jeden.

Ves Úbočí (dříve Amonsgrün) s tvrzí náležela ve středověku k tzv. leuchtenburským lénům. Kolem poloviny 14. století tvrz vlastnil Engelhart z Kynžvartu, který se po ztrátě kynžvartského hradu roku 1347 na tvrzi natrvalo usadil. Roku 1373 koupil Úbočí s tvrzí Boreš z Oseka (z Rýzmburka) a po získání císařského povolení v roce 1374 tu nechal postavit nový hrad – Boršengrýn. Jeho syn v roce 1392 prodal kynžvartské panství královskému podkomořímu Zikmundovi Hullerovi a ten je vyměnil s Hynčíkem Pluhem z Rabštejna za hrad Orlík nad Vltavou (v roce 1395). Obnovením hradu Kynžvart za vlády krále Václava IV. po roce 1398 význam Boršengrýnu poklesl.
Když jej počátkem 15. století získal rod pánů z Plavna, byl jimi dáván do zástavy a rychle tak měnil majitele. Roku 1452 sice odkoupil Jindřich z Plavna hrad zpět, ale po těžkém konfl iktu s městem Cheb chebské vojsko pod vedením Otty ze Sparnecku a Konráda z Reitenbachu hrad oblehlo a po osmidenním obléhání s pomocí dělostřelby hrad dobylo, následně vypálilo a rozbořilo. Hrad již nebyl nikdy obnoven a zůstal v troskách. Zbytky jeho zdí byly navíc nedlouho poté zničeny těžbou kamene pro výstavbu poplužního dvora, ležícího nedaleko od hradního vrchu.

Boršengrýn stával při západním konci vsi. Nad údolím se tu zvedá vysoký kopec, oddělený zářezem od rozsáhlejšího návrší. V těchto místech byl založen dvoudílný hrad. O jeho dispozici nejvíce napověděl archeologický výzkum, provedený zde Pavlem Šebestou z Chebského muzea v letech 1982-1984. Hlavní jádro stávalo na zmíněném kopci.V jeho čele nad příkopem se tyčila čtverhranná věž o rozměrech 10 x 10 metrů. Kolem věže obíhal parkán, před nímž se nalézala obvodová hradební zeď silná 1,6 metru. Vstupní brána do hradu stávala nejspíše při jižním nároží hradu. Na druhé straně velké věže bylo umístěno obdélné stavení široké 8,5 metru. Dále severním směrem leželo zbylé prostranství hradu, kde byla prokázána další zástavba. Jádro od jižního předhradí odděloval příkop, překlenutý původně padacím mostem. Do předhradí se vstupovalo cestou vedoucí k jeho jihozápadnímu nároží. Nad příkopem, oddělujícím je na jihu od hřebene návrší, bylo obvodové opevnění neznámého charakteru, na nějž navazoval obdélný objekt o několika prostorách, snad hospodářského účelu.

Zkáza zajímavého objektu byla završena necitlivou výstavbou rekreačních objektů, které pokryly předhradí i vlastní hradní jádro, takže po původní zástavbě zbývají pouze nejasné náznaky.