Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Památky A-J
Památky J-N
Památky O-Ž
Mapa památek
Památková území
Rozhledny
Poutní místa
EUREGIO MOBILE
Hard v Sokolově 

Sokolovský vrch Hard (původně též Hartenberg, 461 m) má celkem bohatou historii, co se týče staveb zde zbudovaných, a určených nejenom k výhledu.

Rozhledna Hard v Sokolově

Nacházel se zde hřbitov a střelnice, v 19. stol. tu byl vybudován vyhlídkový altán nazývaný Prašná věž (Pulverturm). Ten však postupem času tak zchátral a zarostl stromy, že se místní okrašlovací spolek v roce 1907 rozhodl vybudovat na Hardu vyhlídkovou věž. Podle plánů stavitele Heinze byla na základech altánu vystavěna dřevěná nástavba o dvou vyhlídkových patrech a celkové výšce 18 metrů. Svého otevření se stavba dočkala 15. dubna 1908. Vrchní dřevěná část rozhledny dlouho nevydržela a musela být později snesena. V roce 1933 vznikl z torza věže památník obětem 1. sv. války s pietní síní a pětimetrovou bronzovou sochou Krista na vrcholku stavby od sokolovského umělce Tony Schöneckera (1893 – 1979).

Tuto podobu si však památník dlouho neuchoval, socha byla snesena během války a zřejmě roztavena. Věž posloužila jako německé kulometné hnízdo. Dílo zkázy vykonalo dalších více než 50 let nezájmu. Oživení místa nastalo až na přelomu tisíciletí, kdy byla věži díky plánům městského radního Martina Volného vrácena její původní funkce i podoba (i když je nižší o 4 metry než její předchůdkyně). Náklady na rekonstrukci, která trvala téměř rok, dosáhly výše 1,6 mil. Kč, z toho milion korun uhradilo MMR z programu pro podporu cestovního ruchu. Zbytek zafinancoval MěÚ Sokolov. Rozhledna byla znovu zpřístupněna 26. dubna 2001. Klíč k rozhledně lze získat v nedaleké recepci ZČP. Na vyhlídku vede 55 schodů. Z ochozu rozhledny je vidět samozřejmě Sokolov s velkým komplexem chemických závodů. Dále pak hradba Krušných hor. Ostatními směry je výhled omezen stromy, pouze jihovýchodně se naskytne dílčí pohled na nedaleké výběžky Slavkovského lesa.

Fotografie : Mgr Karen Vimmerová