Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Památky A-J
Památky J-N
Památky O-Ž
Mapa památek
Památková území
Rozhledny
Poutní místa
EUREGIO MOBILE
Vladař (Záhořice) 

Záhořice – Vladař Vrch Vladař leží v nadmořské výšce 693 metrů nad mořem nad pravým břehem řeky Střely a je typickou stolovou horou, jednou z výrazných krajinných dominant jižních výběžků Doupovských hor. Čedičová dvojkupa je až na vrcholovou partii zalesněná dubohabrovým lesem s javorem klenem i mléčem, lipou, jeřábem mukem, javorem babykou a borovicí. Na vrcholu je travnatá plošina, uprostřed s malým jezírkem. Prostranství je porostlé teplomilnými křovinami jako jsou růže šípkové a hlohy. Vrch je chráněn jako Státní přírodní rezervace.

Mohutné pravěké hradiště zaujalo především vrcholovou partii, ale opevněna jsou též území na západním a severním úpatí kopce, kde je svah mírnější. Valový systém je dvojího charakteru. Vrcholová plošina je opevněna obvodovým kamenným valem, jenž je v jádru spečený. Lze v něm rozeznat přístup na plošinu od severu, ale hlavní brána se nalézala spíše na západní straně, kde val nálevkovitě sestupuje kolem dodnes používané příchozí cesty. Kromě obvodového valu zde nalezneme i náznaky vnitřního členění. Nižší terénní stupeň, na němž leží i osada Záhořice (568 m n. m.), tvoří potom předhradí vlastního vrcholového hradiště. Valy, které obklopují tento druhý areál, jsou výrazně mohutnější a zřetelně se liší od opevnění na temeni hory. Jsou navrstveny nad okolní úrovní a mají na vnější straně příkopy. V některých místech jsou linie dvojité až trojité. Celkovou délkou dosahují cca 2,5 km. Celý valový systém je velmi složitý a důmyslný a nelze vyloučit, že do něj zasáhly i události v historické době, roku 1421 se tu bránilo husitské vojsko přesile plzeňského landfrýdu, roku 1639 je doložena přítomnost švédských vojsk pod vedením generála Banéra. Důkladně zaměřen byl teprve na jaře roku 2002 pracovníky Archeologického ústavu v Praze.

Nejstarší získaná keramika nám datuje počátky hradiště do mladší doby bronzové (chebská skupina lidu popelnicových polí) s trváním do období halštatského. Z tohoto období jistě pochází také většina fortifikačních zařízení. Nálezy z horizontu pozdně laténského jsou tu natolik sporadické, že svědčí spíše o náhodném využívání starší výjimečné polohy při dálkových obchodních a kmenových pohybech. Podobně nevýrazné jsou nálezy keramiky ze střední doby hradištní, snad i Slované využívali hradiště jen krátkodobě.

Odkazy:

http://prirodakarlovarska.cz/clanky/vladar
http://priroda-kv.cz/lokality/vladar/index.php