Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Památky A-J
Památky J-N
Památky O-Ž
Mapa památek
Památková území
Rozhledny
Poutní místa
EUREGIO MOBILE
Nejdek - hrad 

Město Nejdek

První písemný doklad o existenci Nejdku pochází z roku 1340. Udává se však, že Nejdek vznikl jako hornická kolonie těžařů cínu již kolem roku 1250. Název města Nejdek je prý odvozen od německého "neue Decke" - podle nově pokryté střechy hradní věže.

Nejdek - hradHistoricky Nejdek a všechny obce v jeho okolí vděčí za svůj vznik dolování cínu ve 14. - 16. století. Největší rozmach rudného dolování na Nejdecku spadá do éry panování loketských hrabat Šliků. Ti drželi nejdecké panství bezmála 160 let, v rozmezí let 1446 - 1602. Za Šliků se začala těžit i železná ruda, což vedlo v Nejdku a okolí ke stavbě hutí a hamrů. V roce 1602 přešlo nejdecké panství koupí v rámci příbuzenského vztahu od Štěpána Šlika na Bedřicha Collonu z Felsu. Collonové pak drželi panství do roku 1632. Za jejich držení došlo k významné události, k násilné rekatolizaci Nejdecka. Z Nejdku a okolí odešlo mnoho rodin do exilu do Saska. Jejich odchod se projevil nepříznivě v dalším úpadku dolování.

Úpadek hornictví vedl ke vzniku rozličných domácích výrob a řemesel. Pro Nejdecko mělo největší význam paličkování krajek. Výdělečné možnosti nejdeckých obyvatel se zlepšily až po roce 1843, kdy byla založena přádelna česané příze. Nejdecké železárny existují od roku 1813, roku 1836 byly modernizovány - podnikatel Heinrich Kleist zde zavedl válcování plechů. V roce 1881 byla postavena železnice z Chodova přes Novou Roli do Nejdku a roku 1899 pak byla dokončena trať z Karlových Varů do Potůčků a Johanngeorgenstadtu v Německu, jež měla pro Nejdecko a západní Krušnohoří zásadní význam. Hospodářská stabilizace a komunikační spojení Nejdecka se Saskem koncem minulého století vedly i k oživení celoročního turistického ruchu, jenž v té době začal být módou. Jeho projevem byly mimo jiné např. stavby vyhlídkových věží a restaurací na Klínovci (1884), Plešivci (1895) a na Tisovském vrchu - Pajndlu nad Nejdkem v roce 1897.

V letech 1945 - 1946 byl německým obyvatelům Krušnohoří na základě Postupimské dohody a dekretů E. Beneše zkonfiskován majetek a následně byli vystěhováni ze svých domovů do válkou zničeného Německa. Souběžně s transferem Němců probíhal složitý a velmi pomalý proces znovuosídlování regionu českým obyvatelstvem. Zájem o osídlení prázdných domů po odsunutých Němcích byl v horských oblastech malý. Opuštěné domy chátraly a byly v padesátých letech po stovkách demolovány.

Rok 1989 se stal i pro Porolaví a západní Krušnohoří nadějným počátkem nové éry svobodného rozvíjení podnikání a cestovního ruchu. V mnohých obcích Porolaví byly po roce 1989 opraveny kostely, kaple a hřbitovy, k čemuž významně přispěli finančními sbírkami odsunutí němečtí rodáci.

Hrad

Počátky hradu nejsou zcela jasné, poslední hypotézy usuzují z podoby věže na zeměpanský strážní hrad z 13. století. Prvním doloženým majitelem byl patrně v letech 1300-1341 Konrád Plick. Jeho rod přijal roku 1340 Nejdek jako královské léno a držel jej až do roku 1410. Poté se zde střídali majitelé až do roku 1446, kdy hrad koupili Šlikové. Roku 1568 ho snad jako krátkodobou zástavu držel Jindřich z Regeru. Roku 1602 prodal Štěpán Šlik Nejdek Bedřichovi Colonovi z Felsu. Protestantští Colonnové se běh třicetileté války museli vystěhovat a Nejdek koupil Heřman Černín z Chudenic. Hrad byl tou dobou zřejmě zničen a kromě Černé věže rozebrán v polovině 17. století na stavbu nového zámku. Černá věž byla později upravena na zvonici. V 18. století byl do přízemí proražen nový vstup a v roce 1831 byla věž snížena a opatřena dnešní střechou. V letech 1734-94 bylo panství majetkem Hartigů, v 19. století pak Kleistů.

Malý hrad na žulové ostrožně nad ohybem řeky Rolavy v čele zajištoval šíjový příkop. Za dalším příkopem se tyčí Černá věž, za kterou jsou vidět sporé zbytky hradních konstrukcí, především obvodového poevnění představovaného přitesanou skálou opatženou otvory. Bezprostředně za věží je to pak příčná zeď z velkých kvádrů se střílnou a mladším otvorem. Věž má nepravidelný lichoběžníkový půdorys a vznikla v několika etapách. V první fázi byla postavena do výše dnešního druhého patra. Z té doby pochází obdélný vchod v úrovni 2. patra a střílna 1. patra. Věž byla při neznámé příležitosti značně poškozena a poté delší dobu chátrala. Někdy v 15. století byla opravena a opatřena ostatními dochovanými středověkými otvory. Na počátku 16. století byla opatřena dnešním nejvyšším patrem. Nad ním bylo ještě další patro vysazené na konzolách, to bylo v roce 1831 sneseno.

Zajímavost: O založení Nejdku

Odkazy:

/nejdek/Mesto
http://hrady.dejiny.cz/nejdek/index.htm