Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Památky A-J
Památky J-N
Památky O-Ž
Mapa památek
Památková území
Rozhledny
Poutní místa
EUREGIO MOBILE
Jáchymov 

Historie a současnost

Jáchymov – městská památková zónaMěsto Jáchymov patří mezi nejvýznamnější evropská horní města. Na počátku 16. století zde bylo objeveno bohaté ložisko stříbra. V roce 1516, na místě osady Konradsgrün, bylo založeno Štěpánem Šlikem město sv. Jáchyma, dnešní Jáchymov. U jeho zrodu stála renesance spolu s humanismem a reformací. Nově založené město bylo v roce 1520 povýšeno na svobodné a královské. Bohatá naleziště kvalitního stříbra přilákala řadu prospektorů a horníků nejen z Čech, ale také ze Saska, Tyrol a z Porýní.

Počet obyvatel vzrůstal a tak již počátkem roku 1520 zde žilo 4 963 osob, v roce 1533 dokonce 18 000. Roku 1524 se zde těžilo v 613 dolech a štolách. Výnos z důlních děl dosáhl tehdy 166 023 tolarů. Jáchymovské stříbro se zde také mincovalo. V mincovně hrabat Šliků začala historie mince označované podle místa původu Thal, Joachimsthal, Thaler, Talero a tolar. Šlikovské minci, jáchymovskému tolaru, vděčí za své jméno dnešní stejně oblíbený dolar. Bohaté město přilákalo i celou řadu umělců, medailérů a význačných učenců. v Jáchymově působil v letech 1527 - 1531 Georgius Agricola, zakladatel moderní mineralogie a montánní vědy.

Jáchymov – městská památková zónaMěsto Jáchymov podnes ochraňuje cenný poklad, knihovnu latinské školy ze 16. století s řadou cenných tisků chráněných renesančními vazbami. Na slávu jáchymovského rudného hornictví navázala báňská škola v Jáchymově, zřízená císařským dekretem na přelomu let 1716 -1717. V té době se kromě stříbra těží olovo, arsen, kobalt, nikl a v okolí města i cín. Osudovou surovinou se stal smolinec, ze kterého se připravoval uranit. Ten barvil sklo na žluto a zeleno.

Výroba uranových barev ve státní továrně vedla k novému rozkvětu města. Z odpadu při výrobě barev objevili manželé Curieovi polonium a radium (1898). K obnovení světového významu přispěl objev radioaktivity jáchymovských důlních vod v roce 1905. O rok později zde byly založeny první radioaktivní lázně na světě.

K nejvýznamnějším památkám města patří farní kostel sv. Jáchyma, hřbitovní kostel Všech svatých, radnice, stará mincovna (dnes muzeum), a městské domy s krásnými gotickými a renesančními portály a klenbami. Historické jádro města bylo v roce 1992 prohlášeno za městskou památkovou zónu.

Lázeňství

Důležitou součástí jáchymovských lázní je důl Svornost, kde se jímají léčivé radonové vody a odkud se následně dopravují do balneoprovozů v lázeňských sanatoriích. Důl Svornost byl založen téměř současně s městem Jáchymov (1518), svůj současný název (německy Einigkeit) nese od roku 1530. Jedná se tedy o nejstarší dosud provozovaný důl nejen v Čechách, ale pravděpodobně i v celé Evropě. V průběhu 16. století byl důl Svornost využíván pro těžbu stříbra.

Od poloviny 19. stol. se stala hlavním těženým nerostem uranová ruda – smolinec. Hlavní rozmach těžby uranu nastal po roce 1945 a trval do roku 1962, kdy byly dobývací práce pro vyčerpání zásob postupně ukončeny. Již na začátku 20. století bylo zjištěno, že některé v podzemí zastižené prameny důlní vody vykazují vysoký obsah radonu a že působí příznivě na léčení různých nemocí či poranění.

Na základě toho došlo v roce 1906 k založení prvních radonových lázní (dvě vany v domě čp. 282), přičemž pro koupele byla využívána voda z tzv. Štěpových pramenů na patře Daniel u jámy Rovnost. Voda byla zpočátku donášena do lázní v putnách či dovážena koňským povozem, od roku 1908 byla přiváděna potrubím do kabin, zřízených v uranové továrně, od roku 1911 pak do koupelí v nově postavené Lázeňské budově.

Jelikož se kapacita Štěpových pramenů stala začátkem 20. let minulého století nedostatečnou, bylo rozhodnuto využít pro lázeňskou péči vydatný pramen radonové vody, který byl naražen již v roce 1864 při pokusu prohloubit jámu Svornost z 12. na 14. patro a který v té době zatopil důl Svornost v celém úseku mezi 12. patrem a patrem Daniel. K tomu účelu byly v roce 1924 zatopené prostory dolu vyčerpány, celý důl zrekonstruován a rovněž byly vybudovány základní technické objekty pro jímání a čerpání vody z uvedeného pramene.

U příležitosti návštěvy Marie Curie na dole Svornost v roce 1925 byl pramen nazván Curie. Tento pramen se stal hlavním zdrojem radonové vody pro potřeby lázní až do začátku 60. let, tzn. až do ukončení těžby uranu.

V souvislosti s dalším plánovaným rozvojem lázní bylo ve stejné době rozhodnuto (zač. 60. let), že důl Svornost, tvořený jámami Svornost a Josef, bude po ukončení těžby uranu nadále využíván pro jímání a čerpání radonových vod. K tomu účelu zde byly v letech 1962-64 provedeny nezbytné zajišťovací práce vč. výstavby tlakových hrází, oddělujících důl Svornost od ostatní části ložiska, určené k zatopení. Zároveň zde byl proveden rozsáhlý hydrologický průzkum, v jehož rámci byly na 12. patře dolu Svornost objeveny další dva prameny radonové vody, a to pramen C1 (1960) a pramen Běhounek (1962). Po ukončení všech těchto zajišťovacích a průzkumných prací byl důl Svornost dne 1.4.1964 předán Státním lázním Jáchymov.

Během uplynulých 40 let byly mimo jiné provedeny rozsáhlé rekonstrukce jámy Josef (1983-87) a jámy Svornost (1992-96), v roce 2000 byl navrtán další pramen nazvaný Agricola. V současné době jsou tedy na 12. patře dolu Svornost v hloubce 500 m pod povrchem využívány 4 prameny.

Naučná stezka Jáchymovské peklo

V oblasti Jáchymov a Horního Slavkova bylo v letech 1949 - 1953 zřízeno 18 vězeňských táborů. Velice rychle byly tyto tábory zaplněny vězni a nuceni k namáhavé vyčerpávající práci v podzemí. Sami vězni byli v řadě případů svými vězniteli utvrzováni v přesvědčení, že jsou pouze "muklové" - muži určení k likvidaci. Považuje se za prokázané, že doroku 1961 poznalo   bědný život v táborech kolem 65 000 lidí. Za necelých 15 let těžby zde bylo vytěženo na 7,940 tun uranu a vyraženo 1.102,9 kmchodeb.

Naučná stezka byla vybudovaná ve spolupráci Hornického spolku Barbora Jáchymov, okresního Klubu Českých turistů, Úřadu města Jáchymov, Úřadu města Kl Vary, OÚ K. Vary, pobočky KPV K. Vary. Délka stezky je zhruba 8,5 km. Vede po žluté značce běžného turistického značení. Na stezku se lze napojit z Jáchymova, od Abertamské křižovatky (po cestě směrem na Mariánskou), rekreačního střediska Eduard, od Barbory (lesní cestou sejít do údolí Eliášského potoka), z Mariánské (proti proudu Eliášského potoka.

Zajímavost: Půlnoční jezdec v kostele sv. Jáchyma

Odkazy:

http://www.jachymov.cz
http://hrady.dejiny.cz/freudenstejn/index.htm
http://www.mestojachymov.cz
http://www.laznejachymov.cz