Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Pro návštěvníky kraje
TOP TEN
Ubytování
PraktickéExpand Praktické
Kulturní instituceExpand Kulturní instituce
LázeňstvíExpand Lázeňství
PřírodaExpand Příroda
Turistické cíleExpand Turistické cíle
Po stopách historieExpand Po stopách historie
Člověk mění tvář krajeExpand Člověk mění tvář kraje
Aktivní pohybExpand Aktivní pohyb
ZajímavostiExpand Zajímavosti
Obrazové prezentaceExpand Obrazové prezentace
Virtuální prohlídka kraje
Užitečné odkazy
Virtuální prohlídka kraje 

 Karlovy Vary - Mlýnská kolonáda

 Karlovy Vary - Mlýnská kolonáda

GPS : 50°13'30.72"N, 12°52'54.84"E

Neorenesanční sloupová stavba má délku 132 a šířku 13 metrů, byla dokončena v r. 1882 podle projeku stavitele J. Zítka. Kryje celkem pět pramenů - Mlýnský, Skalní, Libušin, Knížete Václava a Rusalčin. V kolonádě je 124 sloupů, kolonádní orchestřiště zdobí alegorické reliéfy od karlovarského sochaře Václava Lokvence. Na balustrádách střešní terasy kolonády stojí dvanáct alegorických soch, jež představují jednotlivé měsíce roku.
 Karlovy Vary - Krypta I.

 Karlovy Vary - Krypta I.

GPS : 50°13'21.72"N, 12°53'4.2"E

Hřbitov, který obklopoval ještě i novou stavbu kostela (chrámu Máří Magdalény) byl zrušen v roce 1784 a nalezené kosti byly uloženy v kryptě nového kostela.

 Karlovy Vary - Divadlo - Klimtova opona

 Karlovy Vary - Divadlo - Klimtova opona

GPS : 50°13'15.96"N, 12°52'54.48"E

Městské divadlo postavené podle projektu vídeňského ateliéru Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera. Podle jejich návrhu byly zhotoveny veškerá svítidla, lustr a především rokokové lampy na schodišti. Výzdoba interiérů a malby byly svěřeny bratřím Gustavu a Ernestu Klimtovým a Franzi Matschovi.

 Mariánské Lázně - Hlavní kolonáda

 Mariánské Lázně - Hlavní kolonáda

GPS : 49°58'36.12"N, 12°42'23.4"E

(1888-89 dle projektů arch. Miksche a Niedzielského). Vznosná litinová konstrukce byla odlita v železárnách Blansko. Unikátní výzdoba - dřevěný kazetový strop. Autorem nástropních fresek z r.1979 ak. malíř J. Vyleťal.

 Mariánské Lázně - Zpívající fontána

 Mariánské Lázně - Zpívající fontána

GPS : 49°58'36.48"N, 12°42'22.32"E

Zpívající Fontána byla vybudována v letech 1982 až 1986 péčí Městského Národního výboru v Mariánských Lázních jako součást rekonstrukce promenádního prostoru areálu Maxima Gorkého. Autorem návrhu fontány je ak.architekt Pavel Mikšík, architektonickou a technickou spolupráci poskytli ing.arch.dr.Otakar Kuea a ing. Pavel Janeček. Autorem první hudební skladby "Hudba pro fontánu" je hudební skladatel Petr Hapka. Následovaly další skladby z díla F. Chopina, W.A. Mozarta, J.S. Bacha, Ch. Gounoda, B. Smetany, A. Dvořáka a dalších autorů. Fontána se rozeznívá většinou v každou lichou hodinu a skladby se střídají v pravidelném sledu. Poprvé se Zpívající fontána rozezněla 30. dubna 1986.

 Lázně Kynžvart - nádvoří zámku

 Lázně Kynžvart - Nádvoří zámku

GPS : 50°0'15.84"N, 12°36'19.8"E

K osobitému vybavení exteriérů patří litinové výrobky Metternichových železáren - fontána na nádvoří, socha Diany pod zámkem, přenosné lavičky i technické objekty - vyhlídkový pavilón u Lesní kaple, mříž uzavírající čestný dvůr, zábradlí mostků apod.

 Lázně Kynžvart - Zámecká jídelna

 Lázně Kynžvart - Zámecká jídelna

GPS : 50°0'16.2"N, 12°36'18.72"E

V době kancléře zde byla galerie předků, kterou po roce 1870 nechal kníže Richard přestavět na jídelnu s dřevěným obložením. Rodinné portréty zde zůstaly zachovány. Nad krbem visí portrét nejslavnějšího kancléřova předka - Lothara von Metternicha, trevírského arcibiskupa a kurfiřta. Zlacený stolní servis se zrcadlovými podnosy vyrobila pařížská firma Thomire. Kníže Richard a Pavlína Metternichovi ho dostali na rozloučenou od města Paříže v roce 1870. V levém příborníku je porcelánový servis, zdobený zlatem a kobaltem, pocházející ze Sevres u Paříže.

Trojlodní chrám

Chlum svaté Maří - Trojlodní chrám

GPS : 50°9'0"N, 12°32'10.32"E

Půdorys trojlodního hlavního chrámu (délka 36 m; šířka 29 m) má podobu latinského kříže s nepatrné rozvinutým transeptem. Vstup vede do úzkých bočních lodí, jelikož přímý vstup do hlavní lodi nebyl kvůli umístění milostné kaple na západní straně možný. Užší zavěšené travé nese varhanní kruchtu, následují dvě pole s valenou klenbou a výsečemi, které dělí pás nad zdvojeným pilířem. Cela pilířů zdobí korintské pilastry, které nesou kladí zakončené konzolovou římsou. Na východní a západní straně je hlavní loď propojena žlábkovanými korintskými pilastry a žlábkovanými pásy v jednotný prostorový celek, který spočívá sám v sobě. Travé bočních lodí doprovázející jak hlavní loď, tak i zavěšené travé se rozevírají arkádami směrem k hlavní lodi.

 Teplá - Klášterní knihovna

 Teplá - Klášterní knihovna

GPS : 49°58'1.92"N, 12°52'41.52"E

Hlavní sál knihovny je 24 m dlouhý, 12 m široký a 15,5 m vysoký. Nástropní fresky, malované profesorem pražské umělecké akademie Karlem Kratnerem představují oslavu nejsvětější svátosti oltářní, čtyři učitele církevní a čtyři evangelisty. Druhá největší knihovna v ČR obsahuje více jak 100 tisíc svazků.

 Teplá - Hlavní loď kostela

 Teplá - Hlavní loď kostela

GPS : 49°57'59.76"N, 12°52'43.32"E

Kostel Zvěstování Páně vysvěcený roku 1232 pražským biskupem Janem II.

 Cheb - náměstí

 Cheb - Náměstí Krále Jiřího z Poděbrad

GPS : 50°4'46.56"N, 12°22'12.72"E

 Kynšperk - Dřevěná lávka

 Kynšperk - Dřevěná lávka

GPS : 50°7'19.92"N, 12°31'32.88"E

Jelikož město Kynšperk nad Ohří leželo na opačné straně řeky Ohře něž železniční trať, vzrostla potřeba jejího řádného přemostění. Přímé spojení tímto směrem umožňovala stará dřevěná lávka, kterou ale často poškozovalo rozvodnění přicházející nejčastěji při jarních táních a jež navíc nedovolovala přepravu těžších nákladů. Proto byl za pivovarem na místě užšího říčního toku postaven v letech 1875 a 1876 na kamenných pilířích železný most. Po odkopání svahu spadajícího k řece byla k němu od města přivedena silnice, jež pak na druhé straně pokračovala přes železniční trať do Pochlovic. Až regulace Ohře pod městem umožnila nahradit v letech 1923 a 1924 staré dřevěné přemostění novou betonovou lávkou. Řeku překlenula skoro 130 m dlouhým chodníkem, který v úseku nad říční hladinou rámoval výrazný mostní oblouk. Most i lávka, jež na konci druhé světové války zničily německé vojenské jednotky, nahradily zprvu provizorní dřevěné přechody postavené za pomoci vojska. Dřevěnou lávku zničila v roce 1950 povodeň, po níž vystavěly místní komunální podniky na jejím místě lávku novou s krytou mostovkou. Provizorní dřevěný most nahradila stavba železobetonového přemostění provedená až v letech 1955 až 1957.