Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Přírodní zajímavosti
Přírodní rezervace a CHKO
Hory, hůrky, hůrečky
Vodstvo
Památné stromy
Hora Suk 
Hora Suk nebo SopkaZápadně od Karlových Var nad obcí Hory se nalézá hora Suk, místním spíše známá pod jménem Sopka, s vrcholem ve výšce 579 m. Hora je sopečného původu a vznikla v třetihorách v době činnosti sopek na Doupově. V té době došlo k výrazné poruše zemské kůry nazývané jako chodovský zlom a vznikl zde samostatný sopouch, který pak vytvořil dnešní horu. Svým tvarem a složením (olivinický nefelinit) se hora výrazně odlišuje od okolního terénu a proto je nazývána Sukem. Dříve geologové přisuzovali Sopce nemalý význam pro vznik karlovarských termálních pramenů. Sukem a jeho geologickou stavbou se roku 1820 během svého pobytu v Karlových Varech zabýval i J. W. Goethe.
Přímým svědectvím dávného vulkanismu je sopečná vyvřelina - čedič, který můžeme spatřit v odkrytých partiích západního svahu na místě opuštěného kamenolomu. Stěna lomu odkryla impozantní plochy sloupcovité odlučnosti čediče. V podobě tenkých povlaků na čediči se tu vzácně nachází hyalit (skleněný opál). Již od počátku 19. století se na Suku lámal čedič pro výstavbu silnic. Lom byl v 70. letech jeden z největších v Západočeském kraji. Dnes je těžba již řadu let zastavena, protože začala vážně devastovat celou horu. Zůstaly zde jen staré násypky na vytěžené kamení.
Rozsáhlý čedičový masív nebyl nikdy souvisle zalesněn. Rostou tu pouze skupiny nebo jednotlivé keře a stromy těch druhů dřevin, které jsou běžné i jinde v okolí. Za zmínku stojí několik starých exemplářů javoru babyky. Louka pod jihovýchodním svahem vrcholu je osázena jeřábem obecným sladkoplodým. Čedičový podklad způsobuje výskyt většího počtu teplomilných druhů rostlin. Jsou to např. čičorka pestrá, jetel horskýmarulka pamětník, pcháč bezlodyžný, řepík lékařský, tolita lékařská a válečka prapořitá. Za pozornost však stojí ještě některé další druhy, které se v tomto kraji nacházejí méně často: ve stínu keřů pižmovka mošusová, dymnivka bobová, na travnatých svazích a loukách sasanka pryskyřníkovitá a třezalka horská.