Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Přírodní zajímavosti
Přírodní rezervace a CHKO
Hory, hůrky, hůrečky
Vodstvo
Památné stromy
Božídarské rašeliniště 

Konec naučné stezkyNárodní přírodní rezervace se rozkládá na ploše necelých 1000 ha a je největší rezervací v našem kraji. Božídarské rašeliniště je chráněno od roku 1965 a od roku 1977 je zpřístupněno naučnou stezkou. Rezervace chrání několik rašelinišť, horských luk, vřesovišť a lesních porostů v nadmořské výšce kolem 1000 m.

Jedinečná příroda v rezervaci tvoří velmi krásný a působivý krajinný celek, který vznikl v důsledku dlouhodobého a rozmanitého historického využívání - lesnickým a zemědělským obhospodařováním a těžbou barevných kovů a rašeliny. Rašeliniště je biotopem mnoha chráněných ohrožených druhů rostlin i živočichů.  Rašeliniště vzniklo v místech vývěrů vody, kde se voda držela v jezírkách a močálech. Po poslední době ledové začaly zarůstat slatinnou flórou jako jsou ostřice, sítiny a rákos. Poté nastoupily rašeliníky, které narostou až o několik cm za rok, zatímco jejich spodní část současně odumírá ve vodě za nepřítomnosti vzduchu. V další fázi rašeliníky postupně vystřídaly keříčky jako je vřes, šicha černá, borůvka, brusinka, vlochyně a jiné. V současné době dochází k zarůstání jezírek jen na několika místech rezervace a větší plocha rašeliniště je již porostlá klečí, což je prvním signálem toho, že dochází k ukončení tvorby rašeliny. Rašeliníků zde bylo velké množství druhů a v současnosti zde můžeme nalézt ještě 24 druhů.

NS před opravouRašelina se zde těžila od 18. století. Nejdříve bylo rašeliniště odlesněno; k odvodnění sloužila pravoúhlá síť odvodňovacích kanálů. Voda pak byla odváděna hlavním příkopem. Kvádry rašeliny (borky) se získávaly ručním rýpáním. Těžba rašeliny zde skončila definitivně za druhé světové války. Některá místa bývalé těžby jsou nyní zatopena.

Nejvyšší přírodovědnou hodnotu mají klečové porosty na rašeliništích, rašeliníkové smrčiny, význačné druhy mechorostů a lišejníků. Největší botanickou zajímavostí rašeliniště je bříza zakrslá (také trpasličí). Je to velice starý druh, který dendrologové považují jako pozůstatek z poslední doby ledové na českém území. Bříza dorůstá nejvýše do 1 metru. Dnes je to typická rostlina severské tundry. Na našem území, kde se teplota výrazně zvýšila, přežila pouze na místech, ze kterých ji nevytlačily jiné rostliny. Zajímavé je, že bříza zakrslá roste převážně na okraji míst, kde se těžila rašelina. Památkou na poslední dobu ledovou není jen bříza zakrslá, ale i zde hojný drobný hlodavec hraboš mokřadní.
Největší zoologickou zajímavostí je kriticky ohrožený střevlík menetriezův, který kromě Božidarského rašeliniště žije jen na dvou místech republiky.Povalový chodník

Naučná stezka rašeliništěm vede v bahnitých místech po povalovém chodníku. Mocnost rašeliny na naučné stezce se pohybuje okolo 50 cm, někde až 4 m. Od roku 2008 byla NS uzavřena, kvůli špatnému stavu chodníků. V roce 2009 byla zahájena oprava naučné stezky a po rekonstrukci byla otevřena v říjnu 2011. Nově je NS zpřístupněna i pro vozíčkáře a dětské kočárky. 

Videa:
ČT, Živé srdce Evropy- bříza trpasličí
ČT, Živé srdce Evropy- lišejník malohubka laločnatá
ČT, Přidej se - střevlíci 
ČT, Živé srdce Evropy - střevlík menetriezi