Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Přírodní zajímavosti
Přírodní rezervace a CHKO
Hory, hůrky, hůrečky
Vodstvo
Památné stromy
Stromy, jejich ochrana, památné stromy kraje 
Stromy… Chrání nás před sluncem, schováváme se pod ně před deštěm, vnímáme jejich vůni, šumění listí.. Víte, že je naši předkové chránili už ve 12. století? Jak se o ně staráme dnes? Vydejte se s námi po stopách památných stromů Karlovarského kraje.
Strom
  • Definice Wikipedia
  • Galerie památných stromů Karlovarského kraje
  • Databáze  vyhlášených památných stromů
  • Databáze navržených památných stromů
  • Ochrana stromů v minulosti

    Ochrana stromů ve středověku souvisela úzce s péčí o lesy. Jedním z nejstarších zachovaných předpisů o hospodaření v lese a trestech za jeho poškozování je "Právo českého knížete Konráda Oty" asi z roku 1189, tresty za neoprávněné poražení stromů najdeme i v Městském právu jihlavském a v knize starého pána z Rozenberka asi z roku 1360.

    V návrhu Majestas Karolinas Karla IV. z roku 1348, v kapitole 50, je uvedeno: "Lesuov našich divné z zemí i také krásné shromažděnie netoliko bychom je chtěli rozptýliti, ale také snažnů stráží ode všeho rubánie, leč bychom co komu zvláště dopustili, zachovati mieníme a nepoškvrněné věčně je míti chtiec, přikazujem." V roce 1355 byl Majestas Carolinas na nátlak panského sněmu Karlem IV. odvolán.

    V roce 1754 vydává Marie Terezie "Řád lesní", ve své době pokrokový a důkladný předpis na ochranu a hospodaření v lesích. Alexandr von Humboldt ( 1769 - 1859), profesor univerzity v Berlíně nazval jako první věkovité a majestátné stromy, se kterými se setkal při své vědecké výpravě do jižní Ameriky v letech 1799 - 1804, termínem přírodní památka.

    Historie ochrany památných stromů na přelomu 19. a 20. století je u nás velmi úzce spjata se vznikem a prací okrašlovacích spolků. Dne 30. října 1904 byl v Praze ("U Choděrů") založen Svaz českých okrašlovacích spolků v království Českém se sídlem v Praze. Od roku 1905 se jmenuje Svaz českých spolků okrašlovacích v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Po vzniku Československé republiky se svaz přeměnil na Svaz československých spolků pro okrašlování a ochranu domoviny v Praze.

    Svaz vydával od roku 1904 až do začátku padesátých let zajímavý časopis "Krása našeho domova", ve kterém i dnes nalezneme řadu údajů o ochraně památných stromů.

    V roce 1899 publikoval Jan Evangelista Chadt Ševínský (1899) první přehled památných stromů v Čechách. V roce 1908 v časopise "Český lid", roč. XVII a ve zvláštním otisku publikoval tentýž autor soupis "Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku" s popisem 165 vzácných stromů a s 30 obrazy. Doplněné vydání s popisy 320 vzácných stromů se 160 obrazy význačných druhů vyšlo v Písku v roce 1913 a pak ještě jako samostatný oddíl v knize "Dějiny lesů a lesnictví". Tento soupis, který byl zpracován s pomocí řady přispěvatel, je prvním vzevrubným soupisem památných stromů u nás, ze kterého dodnes čerpáme cenné informace o našich památných stromech.

    Ochrana stromů dnes

    Podle § 46, odst. 1, zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je možno mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za "památné stromy". Pro zabezpečení památných stromů před škodlivými vlivy je možné, aby orgán ochrany přírody, který vyhlašuje památné stromy, vymezil pro ně ochranné pásmo a stanovil podmínky ochrany, respetive určil činnosti, které je možno v ochranném pásmu konat jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody.

    Pokud nebylo ochranné pásmo takto vymezeno, platí, že každý památný strom má ze zákona určeno základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru měřeného 130 cm nad zemí. Rovněž ze zákona vyplývají základní ochranné podmínky v tom smyslu, že v tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost ( § 46, odst. 3, cit.zákona).

    Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.

    Podnět k tomu, aby ten který strom byl prohlášen za památný strom, může podat orgánu ochrany přírody každý občan.

    Památné stromy, jejich skupiny a stromořadí a jejich ochranná pásma jsou oprávněna vyhlašovat podle § 76, odst. 2, písm.d, odst3, odst. 4 zákona č 114/92 Sb. pověřené obecní úřady, městské úřady statutárních měst (zák ČNR č.367/1990 Sb.), Magistrát hl. m. Prahy, správy národních parků, správy chráněných krajinných oblastí v rámci své územní působnosti ( ve svých územních obvodech, nikoli však v ochranných pásmech národních parků nebo CHKO ).

    Na územích národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, i když tyto případy se asi téměř nebudou vyskytovat, by tato kompetence patřila Ministerstvu životního prostředí ČR, na územích přírodních rezervací a přírodních památek ( mimo území chráněných krajinných oblastí a národních parků) patří tato kompetence okresním úřadům.

    Zrušení ochrany památných stromů přísluší podle § 77, odst.1 zák. č. 114/1992 Sb. okresním úřadům; na území národních parků, chráněných krajinných oblastí a jejich ochranných pásem podle § 78, odst.1, zák. č. 114/1992 Sb. Správám národních parků a chráněných krajinných oblastí.

    Je nutné zdůraznit, že není v kompetenci obecního úřadu povolit pokácení dřevin prohlášených za památné stromy, aniž by předtím příslušný orgán ochrany přírody ( viz předchozí odstavce ) nezrušil jejich ochranu.