Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
TOP TEN
Ubytování
Praktické
Kulturní instituce
Lázeňství
Příroda
Turistické cíle
Po stopách historie
Slavní v kraji
Slovutní rodáci
Smírčí kříže
Pietní místa
Člověk mění tvář kraje
Aktivní pohyb
Zajímavosti
Obrazové prezentace
Virtuální prohlídka kraje
Užitečné odkazy
Slavní v kraji 
Někteří z nich se v regionu objevili jen na okamžik, jiní přilnuli k syrové kráse západního koutu Čech natolik, že se sem rádi vraceli nebo dokonce zůstali několik let.

J.W. GoetheČestné místo mezi slavnými, kteří zanechali svůj nesmazatelný otisk v historii Karlovarského kraje, patří knížeti básníků Johannu Wolfgangu Goethovi. Goethe si zamiloval především Karlovy Vary, které navštívil celkem třináctkrát v letech 1785 - 1823. Ve Varech strávil téměř 3 roky svého života a město mu bylo inspirací pro řadu literárních děl. Goethe často vyjížděl na výlety do Lokte, na Andělskou horu, do Horního Slavkova a Jáchymova. Učarovaly mu také Mariánské Lázně. Jednu dobu básník dokonce zvažoval, že se v Karlových Varech usadí natrvalo, v domě Zlatá studna poblíž Grandhotelu Pupp. Současné návštěvníky karlovarských lázní provází Goethovo jméno téměř na každém kroku, najdou ho na pamětních deskách a také jedna z nejhezčích lázeňských procházek vede po Goethově stezce
Fryderyk ChopinFryderyk Chopin, geniální hudebník, navštívil v našem kraji především Mariánské Lázně a Karlovy Vary. V Čechách se objevil celkem čtyřikrát a jeho památka je dodnes velmi živá. V roce 1959 byla založena Společnost Fryderyka Chopina v Mariánských Lázních, která opatruje umělcův odkaz a iniciovala vznik Chopinova Památníku. Mariánské Lázně také každoročně v srpnu hostí hudebníky a umělce přijíždějící na Chopinův festival, který je nejen svátkem hudby, ale doprovázejí ho i výstavy výtvarného umění, protože Chopin měl mezi výtvarníky řadu přátel.
Albrecht z ValdštejnaAlbrecht z Valdštejna ,český šlechtic a vojevůdce, patří k rozporuplným osobnostem našich dějin, které jej jedním dechem označují za zrádce i hrdinu. V roce 1625 byl jmenován vrchním velitelem císařské armády a stal se vévodou frýdlantským. Jeho vojenské úspěchy a moc mu vynesly nabídku Švédska a Francie ke spojenectví a k pomoci při získávání českého královského trůnu. Valdštejn odmítl, nicméně dobře informovaný císař Ferdinand II. Habsburský jej zbavil velení císařské armády a prohlásil za zrádce. 25. února 1634 byl Valdštejn v Chebu, kde se patrně chystal uzavřít dohodu se Švédy, zavražděn svými vlastními lidmi.
Božena NěmcováBožena Němcová, jedna z nejvýraznějších osobností kulturního života v Čechách v polovině 19. století, pobývala v roce 1846 ve Františkových Lázních. Bylo jí šestadvacet a trápila se v té době v nešťastném svazku s komisařem finanční stráže Josefem Němcem. Z její korespondence je patrné, že Františkovy Lázně byly skvělou volbou k odpočinku pro vyčerpanou mladou ženu a dobrým inspiračním zdrojem k tvorbě. Lázeňské prostředí i skladbu společnosti popsala ve svých fejetonech.
František Josef I.František Josef I., předposlední rakouský císař, významně ovlivnil rozkvět Mariánských Lázní. Město navštívil hned dvakrát. Nejprve v roce 1847 se svými bratry jako mladý arcivévoda, podruhé pak v roce 1904, kdy se tu jako císař setkal s anglickým králem Edwardem VII. V roce 1865 udělil Mariánským Lázním statut města.
Karel IV.Karel IV., jeden z největších českých panovníků, který pozvedl české země na úroveň nejvyspělejších částí Evropy, měl k našemu kraji velmi úzký vztah. Dobře známá pověst praví, že Karel IV. objevil při lovu na jelena horké prameny a rozhodl se zde založit město. Ovšem seriózní historická bádání potvrdila, že na místě pozdějších Karlových Varů žili lidé už ve 13. století a pravděpodobně dobře znali léčivé účinky termálních vod. V roce 1370 udělil Karel IV. tehdejšímu sídelnímu místu práva a svobody, které mělo v blízkém okolí snad jen královské město Loket. Ten byl také častým cílem králových návštěv. Karel IV. jednak do okolí Lokte vyrážel na lov a také si zde vyřizoval státnické záležitosti. V roce 1370 založil panovník Kraslice, město hornictví, dobývání mědi, stříbra a olova. Pobyt Karla IV. připomíná v našem kraji řada památných míst. Například jedna z čtveřice vyhlídkových věží, které obklopují Karlovy Vary nese jeho jméno.
Marie Curie-SklodowskaMarie Curie-Sklodowská, nositelka Nobelovy ceny za fyziku a chemii, propadla kouzlu jáchymovského smolince, z něhož se jí ve spolupráci s manželem Pierrem Curie podařilo izolovat prvek polonium a radium. Díky iniciativě jáchymovského horního hejtmana získala potřebné množství horniny k výzkumu a v roce 1925 Jáchymov sama navštívila. Živě se zajímala o tamní léčbu a její postřehy přispěly k zkvalitnění léčebných procedur. Práce s jáchymovským smolincem se jí stala osudnou, v roce 1934 zemřela v Paříži na nemoc z ozáření.
TGMTomáš Garrigue Masaryk, první prezident Československé republiky, literát, filozof a státník, rád využíval nabídku léčebné péče jáchymovských lázní specializujících se především na nemoci pohybového ústrojí. Město navštívil celkem sedmkrát a dokonce zde v roce 1930 oslavil osmdesátiny.
Karel ČapekKarel Čapek, český spisovatel, pobýval v Karlovarském kraji v roce 1917, kdy působil pět měsíců na zámku v Chyši u Žlutic jako domácí učitel v rodině hraběte Lažanského. Pracovními povinnostmi v chyšském zámku byl zaneprázdněn natolik, že se nemohl věnovat ni překladům francouzských básníků, které měl v plánu. Pobyt v Chyši ho inspiroval během práce na románu Krakatit, v němž se o zámku zmiňuje. Také román Věc Makropulos má prý své inspirační kořeny v jedné z pověstí regionu.
Nikos KazantzakisNikos Kazantzakis, řecký spisovatel, básník a dramatik, si zamiloval Boží Dar a jeho okolí a strávil tu dva roky (1929–30, 1931-32). Žil v osadě Myslivny u Božího Daru v domě Filipa Krause a na Božídarsku nalezl klid na práci a především vysněnou samotu. Na pobyt Nikose Kazantzakise dnes upozorňuje jeho památník na Božím Daru.
Významných osobností, které navštívily Karlovarský kraj, je pochopitelně mnohem víc, proto jsme oslovili historika Krajského muzea Karlovarského kraje PhDr. Stanislava Burachoviče, který vybral více než čtyřicítku slavných návštěvníků kraje. Kromě výše uvedených jsou to také například ruský car Petr Veliký, italský houslový virtuos Nicolo Paganini, český vědec Jan Evangelista Purkyně, německý archeolog Heinrich Schliemann, český cestovatel Emil Holub, rakouský psycholog Sigmund Freud, německý básník Friedrich Schiller a další.