Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Lázeňství a lázeňská místa
Minerální prameny
Další prameny v Karlovarském kraji 

Antoníčkův pramen

Antoníčkův pramen
V Úšovicích, jižní části Mariánských Lázní, najdeme velmi oblíbený Antoníčkův pramen. Jméno získal podle nedalekého kostela Antonína Paduánského (1790) ještě v dobách, kdy byli Úšovice samostatnou obcí a Mariánské Lázně ještě neexistovaly. Kyselka byla za první republiky dovedena do centra obce z lesa nad kostelem. V roce 1986 byl nad pramenen zbořen starý dřevěný přístřešek a postaven architektem Brixem nový moderní altán. Antoníček, jak se zde prameni lidově říká, je slabě mineralizovaná kyselka jemné chuti, kterou si místí plní do láhví a používají doma jako stolní vodu.

Balbínův pramen

Balbínův pramen
Dříve se jmenoval Slatiništní pramen, protože pramení na okraji rašeliniště asi kilometr západně od Mariánských Lázní směrem na Valy. V roce 1921 byl nově zachycen, překryt hezkým pavilonem a potrubím veden do lázní jako voda ke koupelím. Po válce dostal jméno podle Bohuslava Balbína, lázeňského lékaře, který již r. 1679 popsal kyselky na Tepelsku, a tak nám umožnil sledovat s odstupem 300 let tehdejší využití kyselek v kraji a změny, které za tu dobu nastaly. Kyselka je slabě mineralizovaná a patří mezi hořečnato-vápenato-sodné minerální vody. Pramen byl v 90tých letech poměrně hodně vydatný, ale když bylo upraveno jímání pramene, byla většina kyselky svedena do nově postavené nádrže. Byl postaven nový prameník s přepadem pro veřejnost, ale již jen se slabým proudem.

Brtenská kyselka

Brtenská kyselka
V okolí Brtné u Horního Žandova vyvěrá několik kyselek. Přímo v centru obce, pro místní známá jako „U Brandla“, vyvěrala ze skruže značně zarostlé drny a vypadala dost nevábně. Po rozsáhlých terénních úpravách a vybudování soustavy rybníčků přímo uprostřed osady Brtná upravil majitel pozemků i jímání minerálního pramene do nové podoby. Od návštěvy tohoto pramene trochu odrazuje uzamčená závora přes cestu s označením EFB. Minerálka je ale přístupná a je velmi dobrá. Ze všech tří brtenských pramenů má nejmenší obsah železa.

Pramen Čiperka

Pramen Čiperka
Vyvěrá v nadmořské výšce 508 m v Bukovém údolí - Buchtálu u Kosího potoka nedaleko Michalových Hor. V roce 1995 byl vyhlášen jako přírodní památka. Pramen patří mezi hydrouhličitanové vápenato-hořečnato-železnaté slabě mineralizované studené kyselky s vysokým obsah CO2 (2330 mg/l).
Kyselka byla upravena a zpřístupněna majitelem zdejšího mlýna a později i elektrárny Oswaldem Hanikou počátkem minulého století. Hanika nechal nad pramenem vybudovat altán a nazval jej - Hanika Guelle. Altán, který Hanika postavil dnes už nestojí, ale pramen je udržováný a chráněn jako přírodní památka. Čiperka je oblíbená a také velmi lahodná kyselka, která je vděčným místem pro osvěžení pocestných.

Císařský pramen

Císařský pramen
Je nejznámější a nejvydatnější pramen v rezervaci SOOS. Silně proplyněná kyselka obsahující velké množství minerálních látek (6,5g/ l) především Glauberovu sůl a síran železnatý, je považována za nejchutnější z minerálních vod v okolí Františkových Lázní. Kvůli projímavým účinkům však není vhodný k dlouhodobějšímu používání. Císařský pramen vyvěrající z velké hloubky a s teplotou 14 - 18°C je nejteplejším přírodním vývěrem v Chebské pánvi.

Dolní Paseky

Dolní Paseky
V obci Dolní Paseky (Niederreuth), na pravém břehu potoka Bílý Halštrov, se nachází pavilon radioaktivního minerálního pramene. Jeho slabou radioaktivitu způsobuje malé množství iontů stroncia. Pramen je zmiňován již ve 12. století. V 16. století byl pramen považován za léčebný. Pavilon byl postaven v roce 1930 a pramen je volně přístupný. Pramen má prý blahodárný vliv na potenci a dlouhověkost. Vodě s omlazujícími vlastnostmi se říká juvenilní voda. Pramen je doporučován při poruchách látkové výměny, při svalovém revmatismu či při dně. Svým složením je blízký pramenům v lázeňském města Brambach, kde se léčí nemoci pohybového aparátu, srdeční a cévní onemocnění i kožní choroby (sklerodemie).

Farská kyselka

Farská kyselka
Leží v hlubokém lese za Nimrodem nedaleko rezervace "Smraďoch" u Mariánských Lázní. Jméno má podle prastarého názvu lesa, patřícího faře. Minerální pramen je jímán mělkou studnou, přebytečná minerálka odtéká strouhou, ve které se tvoří okrově zbarvené usazeniny solí železa. Farská kyselka patří mezi nejchutnější minerální vody v této oblasti.

Grünská kyselka

Grünská kyselka
Je známá také jako Novoveská kyselka nebo Magnesie. Je to jedna z našich nejznámějších kyselek Slavkovského lesa. Byla poprvé podchycena v roce 1893 na pozemku vévody Heinricha Beauforta z Bečova a nazvána Grünská kyselka. Vyznačuje se vysokým obsahem magnesia a uhličitanů a je jímána v šachtě 17 m hluboké. Po zachycení pramene se kyselka začala stáčet a dodávat jako luxusní nápoj do měst.
Za 2. světové války se areál stal táborem pro francouzské zajatce. Ti zde stáčeli kyselku, které tehdy říkaly Sudetenquelle. Voda byla určena pro německou armádu generála Rommela v Africe. Na konci 20.století byly provedeny nové vrty, ze kterých dnes Karlovarské minerální vody stáčí známou Magnesii. Pozemek s vrty je oplocen. Z vrtu je vyveden přepad pro veřejnost a voda kyselky je skutečně výborná.

Kyselka Horka

Kyselka Horka
Pod vesničkou Martinov u Vlkovického potoka se pomalu ztrácí dříve poměrně známá kyselka Horka. Před pár letu byla nad pramenem vybudován přístřešek. Jarními záplavami se však vývěr kyselky často zanáší a znečistí a v současnosti už není téměř použitelný.

Pramen IL-SANO

Pramen IL-SANO
Severovýchodně od Dolního Kramolína při silnici do Pístova vyvěrá minerální pramen, zmiňovaný již roku 1670. Přírodní minerální voda pojmenovali mniši Tepelského kláštera jako Il-sano, což v překladu znamená „na zdraví“. Mniši si osvěžující a blahodárné účinky vyvěrající minerální vody vysvětlovali nadpřirozenou mocí pramene. Kyselka vyvěrá v Mariánskolázeňském zlomu z hloubky téměř 60m a je charakterizována jako přírodní železnatá kyselka hydrogenuličitano-hořečnato-vápenatého typu. Vysoký obsah vzácného dvojmocného železa (kovu života), který se v Il-sanu nachází v přirozené, pro lidské tělo přijatelné formě, činí z této minerální vody nápoj zcela výjimečný. Bohužel vývěr kyselky byl po revoluci uzavřen betonovým poklopem a kyselka je jímána v bývalé stáčírně. Minerálka je nyní stáčena pod názvem Il-sano v nedalekém chodovoplánském pivovaru.
Více na http://www.hamelika.cz/prameny/ILSANO/ILSANO.htm

Kyselka Jedlová

Jedlová
Nedaleko Staré Vody u osady Jedlová pramení v oblíbená kyselka, kterou si domů nabírá mnoho lidí z širokého okolí. Výborný pramen byl nejdříve upraven v 70tých letech místním národním výborem a v roce 2005 byl znovu rekonstruován. Vytéká 25 cm pod terénem a má jeden z nejvyšších obsahů volného kysličníku - 3013 mg/l. Teplota je 9°C a jeho vydatnost se mění (pramen intermituje) od 5 do 15 litrů za minutu. Chuťově se jí žádná z okolních kyselek nevyrovná.

Koňský pramen

Koňský pramen Chotěnov u Mar. Lázní
Jeho jméno vzniklo podle pověsti, podle které zde za třicetileté války v bažině utonulo koňské vojenské spřežení. Kyselka vyvěrá v současnosti mezi olšemi, ale v minulosti bylo obklopena loukami. Koňský pramen patří mezi hydrouhličitanové vápenato-hořečnato-železnaté, slabě mineralizované studené kyselky. Obsah CO2 je 2197 mg/l a vydatnost 1 l/min. V roce 1996 byla kyselka vyhlášená za přírodní památku.

Medvědí pramen

Medvědí pramen
Je známý kamennou sochou Eiblova medvěda a najdeme ho v lesích mezi Mariánskými Lázněmi a Velkou Hleďsebí. Původ jména kyselky pochází ze středověku, kdy se toto místo nazývalo "Medvědí brloh" zřejmě podle doupat divokých medvědů. Pramen vyvěrá ve vykotlaném pařezu a odtud se při prvních úpravách začal odvádět potrubím o několik metrů níž, kde se postavil prameník. Od té doby prošel prameník již několika podobami. Poslední úprava je z počátku 90. let, kdy byla postavena nová kamenná zídka s vývodem kyselky. Ale minerálka přestala po několika letech téct a pro kyselku se od té doby chodí zase k původnímu vývěru pramene. Problémem medvědího pramene bylo odjakživa znečisťování povrchovou vodou, a protože býval vždy hojně navštěvován, stále se opakuje požadavek po odborném jímání.

Kyselka Oriona

Kyselka Oriona
Kyselka Oriona u obce Jankovice - nejkvalitnější minerální pramen na Tepelsku. Před válkou byla přímo v obci zbudována stáčírna a minerálka Oriona se prodávala v okolí. Po roce 1945 nebylo stáčení obnoveno a po desítky let sem jezdili lidé z okolí a v ruině stáčírny ve sklepě si stáčeli vodu do lahví a nádob. Počátkem 80. let byla kyselka přivedena potrubím k silnici u Teplé a zde postaven malý přístřešek.

Prelátův pramen

Prelátův pramen
Vyvěrá v Pottově údolí u Mariánských Lázní a původně se jmenoval Pottova kyselka. Až počátkem 20.století byl přejmenován na Prelátův pramen. Kyselka je slabě mineralizovaná a patří mezi hydrogenuhličitanové-vápenato-hořečnato-železnaté minerální vody. Původní jímaní bylo v roce 1920 prohloubeno do hloubky 6 metrů a pramen byl pak vyveden pro uhličité koupele v lázních a také do přepadu v nově postaveném altán. Po zestátnění lázní po válce a zavedením i zimní sezóny se odběr minerální vody zvýšil natolik, že došlo v roce 1956 ke snížení hladiny spodní vody a pramen v altánu zanikl. V současnosti je již v zásobníku dostatek kyselky, ale bude nutné obnovit přepad a opravit pavilon. Tak snad budeme moci Prelátův pramen znovu někdy ochutnat.

Šabinská kyselka

Šabinská kyselka
V rašelinách jižně od obce Šabina vyvěrá několik kyselek. Jedna z nich má upravený vývěr a stala se oblíbeným místem pro osvěžení místních obyvatel. Je to voda příjemně nakyslé chuti o teplotě 9°C s vydatností jen 1 litr za minutu. Kyselka nemá alkalický charakter a obsahuje kyselinu uhličitou, sírovou a křemičitou a má vyšší obsah železa. Svým složením se podobá kyselkám Mattoni a Korunní. Poslední rozbor byl proveden v roce 1992 a bylo zjištěno, že je bakteriologicky nezávadná a obsahuje také stopová množství selenu, chlomu, niklu zinku, olova, mědi a kadmia.

Štolní kyselka

Štolní kyselka
Nachází se asi 500 m severně od samoty Panský vrch nedaleko Drmoulu na Chebsku. Z hlediska chemického složení se jedná o prostou hydrouhličitano-chloridovou železnato-hořečnatou studenou kyselku. Pramen vyvěrá v dutém kmeni o průměru 70 cm, je nad ním dřevěná stříška a vede k němu dřevěná lávka. Je využívána místním obyvatelstvem pro pitné účely.

Vincentův pramen

Vincentův pramen
Ještě mezi světovými válkami byly Prameny lázeňskou obcí. Byla zde krásná lázeňská budova a nesla jméno Alžbětiny lázně, známé jako vodoléčebný ústav. K léčebným kůrám se využívaly tři prameny vyvěrající v bezprostřední blízkosti. Byly to prameny Rudolfův, Giselin, Vincentův a Hublův. Na konci 2 světové války pronikla do hlavního pramene v lázeňské části divoká voda a tak se stal nepoužitelným. Byl to starý Rudolfův pramen, později nazývaný na počest nového majitele Meinla jako Juliův. Po revoluci byla budova Alžbětinských lázní pro zchátralost zbořena. Žádný vývěr kyselky není v současnosti udržován a jen těžko se zarostlé prameny hledají.
Nad Vincentovým pramenem, v lese za budovou lázní byl postaven kdysi dřevěný pavilon, ale v roce 2006 už z něj zbyl jen skelet. Na počátku roku 2007 na torzo pavilonu spadl strom a poslední památka na kdysi oblíbené lázně nenávratně zmizela.

Vlčí pramen

Vlčí pramen
Nachází se severně od Velké Hleďsebe při Rašeliništním potoku nedaleko železniční trati. V minulosti měl jiný název, říkalo se mu Šlokenská kyselka podle lidového jména Klimentova (Schlacken), části Velké Hleďsebe.
Pramen je jímán ve vykotlaném pařezu o hloubce asi 50 cm. Vydatnost pramene je 3 l/min. Teplota kyselky je 8°C s obsahem CO2 kolem 2200 mg/l. Chemické složení neni známé a pramen nebyl již řadu let kontrolován. Pramen byl v 90. letech upraven a byla nad ním postavena stříška, ale již v roce 2004 ho vandalové poškodili a stříšku zničili.
Ke kyselce se nejlépe dostaneme z V.Hleďsebe nejprve po žluté značce směrem na M.Lázně, a když značka odbočí ze silnice do lesa, odbočíme vlevo po lesní cestě a držíme se červeného místního značení.

Kyselecký hamr

Kyselecký hamr

Kyselecký hamr
Asi 1,5 km od obce Mýtina se nachází altán pramene Kyslecký hamr. Pramen vyvěrá z krystalinických hornin na okraji Chebské pánve, patří však již ke skupině uhličitých vod Mariánských Lázní. Je typickým puklinovým pramenem skrytým v aluviu (nejmladší část čtvrtohor). Voda má nízké pH (4,9) a vysoký obsah CO2, který probublává vodním sloupcem v jímce. Kyselka je zde jímána poněkud neobvyklým způsobem a to kamenným pažením vyrobeným z granitu, které se až do současnosti dochovalo z roku 1648! Obvykle se dříve kyselky jímaly ve vydlabaných kmenech stromů, jako to vidíme často ve Slavkovském lese, nebo se jímaly v dřevěných deskách. Kyselecký pramen je jedinečný tím, že obsahuje vyšší množství lithia a dává údajně přes 200 litrů vody za minutu. Někteří místní obyvatelé říkají, že minerálka pomáhá léčit žaludeční vředy.
Další informace o kyselce získáte také na webu České televize v pořadu Večerník z Čech uvedený v dubnu 2006.
Za socializmu se pramen nacházel v hraničním pásmu velmi blízko signálky a mohli ho využívat jen pohraničníci. Po revoluci se pramen snažilo využít sdružení podnikatelů a chtělo pramen stáčet. Kolem roku 1996 v Mýtině již investovali miliony na postavení stáčírny. Tu můžeme vidět v Mýtině u cesty směrem na Kozly.