Skip Navigation Links
Vynechat navigační odkazy
Česky
Deutsch
English
Español
Français
Italiano
Pусский
Vynechat navigační odkazy
Technické památky
Mosty a mostky
Hornictví
Vodní díla
Dolování cínovce na Přebuzi 

V Přebuzi bylo dolováno už od 16. století, ale písemné zprávy z té doby se nedochovaly. Jen z toho, že v letech 1698 - 1760 tam bylo v provozu 16 - 20 stoupoven a že se jejich počet stále zmenšoval, takže na sklonku 18. století jich bylo už jen 7, lze usuzovat, že ve zmíněném období dosáhla těžba maxima. Podle několika účetních písemností z r. 1781 bylo od tohoto roku do roku 1810 včetně, tj za 29 let vytaveno 2056 víd. centů (6.7 - 11.2 q).

PřebuzÚpadek těchto důlních děl, provozovanými chudými nákladníky, nevězel pouze v nedostatku dobyvatelných cvitrů, ale spíše v tom, že s přibývající hloubkou šachet se zvýšily náklady na čerpání vody a na jejich výdřevu, čímž byl znemožněn aktivní provoz těchto dolů. Kromě toho z každého centu vyrobeného cínu musil být odveden vrchnosti, zastupující horní regál, poplatek. Vrchnost však dolování nepodporovala tak, aby zabránila jeho zániku. Proto od roku 1810, po případě 1811, tamní dolování skomírá a veškeré důlní podnikání vázne pro chudobu obyvatel.

PřebuzV minulosti tam byly nejdůležitější doly na tzv. Schiesshausberku, přímo u městečka. Tyto doly byly opuštěny roku 1811. Asi nejstarším důlním dílem v Přebuzi byla štola, která probíhá pod obecními pozemky ve východní části revíru. Na žílách z ní vysledovaných jsou značné dobývky, po nichž na povrchu zůstaly nerovnosti. Protože dolování se stále rozšířovalo, bylo nezbytné založit druhou hlubší (dědičnou) štolu sv. Alžběty, která podsedá tamní pohoří ve 20 - 24 freiberských sázích (38.8 - 46.6 m).

Na tuto štolu byl napojen : 1. cech Dobré jitro, Volský a Malý jánský několika šachticemi, z nichž žádná nesahala pod úroveň této štoly. 2. cech sv. Alžběty 18 sáhů (35 m) hlubokou šachtou proraženou na povrch, která sahá 6 sáhů (11.6 m) pod úroveň dědičné štoly. 3. cech sv. Bartoloměje a Wölfl, které jsou bohaté na pěknou rudu. 4. patrně nejdůležitější cechy Jánský, Medvědí a Panský, které komunikují s dědičnou štolou šachtami ve hloubce 24 - 25 sáhů (46.6 - 48.6 m). Tyto šachty jsou vyhloubené ještě 9 sáhů (17.5 m) pod úroveň štoly. Pumpami instalovanými na těchto šachtách byla voda zdvíhána na úroveň štoly a jí odváděna.

Méně důležité cínovcové žíly se vyskytují u Přebuzi v tzv. Schmelzhau a na Kronesberku. Byly tam otevřeny štolami na směrnou délku 20 - 60 sáhů (38.8 - 116.5 m). Tato díla jsou již dávno mimo provoz. Jen na jihozápadním svahu Hartelsberku byla teprve nedávno opuštěna štola, kterou podnikatelé nechali razit ve fylitech ve snaze najít stříbrné žíly.